FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie) 

FCI-Standard č. 65 / 17.12.2015 

překlad: Ing. Hana Petrusová 

MALTÉZSKÝ PSÍK ( Maltese) 

PŮVOD: Oblast centrálního Středozemí. 

PATRONACE: Itálie 

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 13.11.2015 

POUŽITÍ: Společenský pes. 

KLASIFIKACE FCI: Skupina 9 Společenská plemena. Sekce 1 Bišonci a příbuzná plemena. Bez zkoušky z výkonu. 

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jméno „maltézský“neznamená, že plemeno pochází z ostrova Malta, protože přídavné jméno „maltese“ pochází ze semitského slova „malat“, které znamená útočiště nebo přístav. Tento semitský kořen se objevuje v celé řadě jmen přímořských míst; např. ve jménu adriatického ostrova Méléda, sicilského města Melita a také ostrova Malta. Předkové tohoto malého psíka žili v přístavech a přímořských městech středního Středomoří, kde lovili myši a krysy, které se nacházely ve velkém množství v přístavních skladištích a podpalubí lodí. Aristoteles (384-322 př.n.l.) v seznamu psů známých v jeho době zmiňuje plemeno malých psíků, kterým se připisuje latinské jméno „canes melitenses“. Tento psík byl znám ve starověkém Římě oblíbený společník vdaných žen a oslavovaný Strabonem, římským básníkem 1. století n.l. Obrazy maltézáčků od mnoha renesančních malířů ukazují tohoto malého psíka v salónech po boku nejkrásnějších žen své doby. 

CELKOVÝ VZHLED: Malá velikost, delší tělo. Krytý velmi dlouhou bílou srstí, velmi elegantní s hrdým a ušlechtilým nesením hlavy. 

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla přesahuje o asi 1/3 výšku v kohoutku. Délka hlavy je rovna 6/11 výšky v kohoutku. Obvod hrudníku je o 2/3 větší než výška v kohoutku. Délka tlamy se rovná 4/11 délky hlavy; tlama je mírně kratší než polovina délky celé hlavy. Hloubka tlamy je o 20% menší než její délka. Délka ocasu odpovídá zhruba 60% kohoutkové výšky. 

POVAHA / TEMPERAMENT: Živý, oddaný, velmi rozvážný a velmi inteligentní. 

HLAVA: Spíše široká, šířka mírně přesahuje polovinu délky hlavy. 

MOZKOVNA: 

Lebka: Lebka je mírně delší než tlama, šířka v obou jařmových obloucích je rovna délce lebky. V předozadním směru je velmi mírně vejčitá; horní část lebky je plochá, s velmi málo vyjádřeným týlním hrbolem. Hrboly čelních kostí a nadočnicové oblouky jsou dobře vyvinuté; čelní rýha je málo patrná nebo zcela nevyjádřená, po stranách je lebka poněkud klenutá. 

Stop: Přechod mezi čelem a nosním hřbetem velmi silně vyznačený, tvoří úhel 90°. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST: 

Nosní houba: V prodloužení nosního hřbetu, při pohledu z profilu je její přední strana svislá. Objemná, s otevřenými nozdrami, zaoblená a zcela černá. 

Tlama: Délka tlamy je o něco menší než polovina délky hlavy. Pod očima dobře modelovaná. Její hloubka je mnohem menší než její délka. Strany tlamy jsou rovnoběžné, ale při pohledu zepředu nesmí vypadat hranatá, protože její přední část přechází obloukovitě do stran. Tlama je rovná, s dobře vyznačenou rýhou ve střední části. 

Pysky: Při pohledu zepředu mají horní pysky v místě spojení tvar velmi otevřeného oblouku. Jsou málo hluboké a jejich spojení není patrné. Horní pysky dokonale přiléhají k dolním pyskům, takže spodní profil tlamy je dán spodní čelistí. Okraje pysků musí být zcela černé. 

Čelisti/Zuby: Čelisti normálně vyvinuté a jemného vzhledu, perfektně navzájem přiléhající. Spodní čelist, mající rovná ramena, není ve své přední části ani vystupující ani ustupující. Zubní lišty vzájemně výborně přiléhají, řezáky jsou v nůžkovém skusu. Zuby jsou bílé, chrup dobře vyvinutý a kompletní. 

Oči: Živý a pozorný výraz; oči větší než by se dalo očekávat, spíše okrouhlého tvaru. Oční víčka jsou těsně přilehlá k oční bulvě, která není nikdy hluboko zasazená, ale spíše v úrovni hlavy, jen mírně vystupující. Oči jsou posazené ve stejné, téměř čelní rovině. Při pohledu zepředu nesmí být viditelné bělmo; oči mají tmavě okrovou barvu; okraje očních víček a třetí víčko jsou černé. 

Uši: Téměř trojúhelníkového tvaru, jejich šířka je asi 1/3 jejich délky. Nasazené vysoko nad jařmovými oblouky, svislé po stranách lebky, mírně nadzvednuté. 

KRK: Ačkoliv je pokrytý bohatou srstí, je šíje jasně patrná. Horní linie krku je klenutá. Délka krku je zhruba polovina výšky v kohoutku. Krk je nesen vztyčený a je bez volné kůže. 

TRUP: Délka trupu od ramenního kloubu po sedací hrboly je o 1/3 větší než výška v kohoutku. 

Horní linie: Rovná až k nasazení ocasu. 

Kohoutek: Mírně nad hřbetní linií. 

Hřbet: Délka je o něco větší než polovina výšky v kohoutku.

Záď: Plynule navazuje na linii beder; velmi široká a dlouhá, její sklon je 10° pod vodorovnou linii. 

Hrudník: Prostorný, hluboký, dobře vyvinutý, dosahuje pod lokty, nepříliš klenutá žebra. Je velmi dlouhý. 

OCAS: Nasazený v prodloužení zádě, silný u kořene a tenký na špičce. Tvoří jeden velký oblouk, jehož špička končí mezi kyčlemi a dotýká se zádě. Ocas stočený k jedné straně těla je tolerován. 

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Celé končetiny přiléhají dobře k tělu, stojí rovně a rovnoběžně. 

Lopatky: Jejich délka odpovídá 1/3 výšky v kohoutku, s horními okraji daleko od sebe, šikmo uložené. 

Nadloktí: Delší než lopatky, dobře zaúhlená. 

Lokty: Ani vbočené, ani vybočené. 

Předloktí: Suchá, s málo patrnými svaly, ale s dosti silnými kostmi ve vztahu k velikosti plemene.

 Zápěstí: V prodloužení předloktí, pohyblivá; hladká; pokrytá jemnou kůží.

Nadprstí: Stejná charakteristika jako u zápěstí, a protože jsou krátká, jsou kolmá. 

Přední tlapky: Okrouhlé, prsty sevřené a klenuté; polštářky by měly být černé, drápky také černé, nebo alespoň tmavé. 

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Silné kosti. Při pohledu zezadu rovnoběžné a kolmé od hrbolů sedacích kostí až k podložce. 

Stehna: Silně osvalená, zadní okraj klenutý. Směrem dolů a dopředu poněkud šikmá ke svislé linii. 

Kolena: Pohyblivá, ne vbočená ani vybočená. 

Bérce: S téměř nepatrnou rýhou mezi šlachou a kostí. Sklon pod vodorovnou linií je 55°. Mírně delší než stehna. 

Hlezenní klouby: Vnitřní zaúhlení kloubů je 140°. 

Nárty: Vzdálenost od podložky ke hleznu je o málo větší než 1/3 výšky v kohoutku. Nárty poměrně krátké a zcela kolmé. 

Zadní tlapky: Okrouhlé, prsty sevřené a klenuté; polštářky by měly být černé, drápky také černé, nebo alespoň tmavé. 

CHODY / POHYB: Pravidelný, klouzavý, volný, v klusu s krátkými a velmi rychlými pohyby. 

KŮŽE: Na celém těle dobře přilehlá, pigmentovaná s černými skvrnami a skvrnami barvy vínově červené, obzvláště na hřbetě. 

OSRSTĚNÍ:

SRST: Hustá, hladká, lesklá, těžká, hedvábné struktury, velmi dlouhá po celém těle, po celé délce rovná bez stop zvlnění či kadeří. Na trupu má být delší než je výška v kohoutku a spadat k zemi jako pláštěnka, těsně přiléhající k trupu bez rozevírání, či vytváření chomáčů nebo prstenců. Chomáče nebo prstence jsou přijatelné na hrudních končetinách od lokte po tlapky a na pánevních končetinách, od kolene k tlapkám. Nemá podsadu. Na hlavě je srst velmi dlouhá, jak v obličejové části, kde se prolíná s vousy, tak na lebce, kde se případně prolíná se srstí pokrývající uši. Na ocasu spadá srst k jedné straně těla, tj. na slabinu a stehno, a je takové délky, aby dosáhla k hleznu. 

BARVA: Čistě bílá, nádech světlé slonoviny je povolený. Náznak světle oranžového stínování je tolerován, ale nežádoucí, a je považován za nedostatek. 

VÝŠKA A HMOTNOST:

Výška v kohoutku: Psi 21 - 25 cm. Feny 20 - 23 cm. 

Hmotnost: 3 - 4 kg 

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu, a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa. 

- Oboustranný strabismus (šilhání). 

- Příliš dlouhé tělo. 

VÁŽNÉ VADY:

- Římský nos. 

- Výrazný předkus. 

- Velikost psů nad 26 cm či pod 19 cm. Velikost fen nad 25 cm či pod 18 cm. 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Agresivita nebo přehnaná bázlivost. 

• Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován. 

• Výrazná sbíhavost nebo rozbíhavost ploch hlavy. 

• Úplná depigmentace nosní houby nebo nosní houba jiné barvy než černé. 

• Podkus. 

• Skvrnité nebo bílé oči. 

• Úplná depigmentace očních víček. 

• Chybějící ocas, zkrácený ocas, ať již přirozeně nebo uměle. 

• Kadeřavá srst.

• Jakákoliv jiná barva než bílá, s výjimkou světlé slonoviny. 

• Skvrny jiných barev, bez ohledu na jejich velikost. 

Pozn.: 

- Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku. 

- Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

neboZavřít Uložit Projekt: Českomoravský klub Aktivovat Prémiové službyNápovědaZavřít Objekty Nový Přejít na Stránka Publikovat Zobrazit Vzhled stránky Odstranit Vlastnosti Zabezpečení Obsah Formátovaný text Anketa Fotogalerie Formuláře Články Katalogy Ostatní Ostatní Soubory a obrázky Šablona webu Jazyky Nastavení Českomoravský klub Upravit menu ÚVOD NOVINKY O KLUBU CHOVATELÉ MIMOŘÁDNÉ ÚSPĚCHY FOTOGALERIE KLUBOVÍ ŠAMPIONI KALENDÁŘ VÝSTAV STANDARDY PLEMEN KE STAŽENÍ KONTAKTY ODKAZY RADY A TIPY Vyhledávání Hledat Úvodní stránkaMapa stránekRSSTisk Úvod > Standardy plemen > Maltézský psík Upravit text FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie) FCI-Standard č. 65 / 17.12.2015 překlad: Ing. Hana Petrusová MALTÉZSKÝ PSÍK ( Maltese) PŮVOD: Oblast centrálního Středozemí. PATRONACE: Itálie DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 13.11.2015 POUŽITÍ: Společenský pes. KLASIFIKACE FCI: Skupina 9 Společenská plemena. Sekce 1 Bišonci a příbuzná plemena. Bez zkoušky z výkonu. KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jméno „maltézský“neznamená, že plemeno pochází z ostrova Malta, protože přídavné jméno „maltese“ pochází ze semitského slova „malat“, které znamená útočiště nebo přístav. Tento semitský kořen se objevuje v celé řadě jmen přímořských míst; např. ve jménu adriatického ostrova Méléda, sicilského města Melita a také ostrova Malta. Předkové tohoto malého psíka žili v přístavech a přímořských městech středního Středomoří, kde lovili myši a krysy, které se nacházely ve velkém množství v přístavních skladištích a podpalubí lodí. Aristoteles (384-322 př.n.l.) v seznamu psů známých v jeho době zmiňuje plemeno malých psíků, kterým se připisuje latinské jméno „canes melitenses“. Tento psík byl znám ve starověkém Římě oblíbený společník vdaných žen a oslavovaný Strabonem, římským básníkem 1. století n.l. Obrazy maltézáčků od mnoha renesančních malířů ukazují tohoto malého psíka v salónech po boku nejkrásnějších žen své doby. CELKOVÝ VZHLED: Malá velikost, delší tělo. Krytý velmi dlouhou bílou srstí, velmi elegantní s hrdým a ušlechtilým nesením hlavy. DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla přesahuje o asi 1/3 výšku v kohoutku. Délka hlavy je rovna 6/11 výšky v kohoutku. Obvod hrudníku je o 2/3 větší než výška v kohoutku. Délka tlamy se rovná 4/11 délky hlavy; tlama je mírně kratší než polovina délky celé hlavy. Hloubka tlamy je o 20% menší než její délka. Délka ocasu odpovídá zhruba 60% kohoutkové výšky. POVAHA / TEMPERAMENT: Živý, oddaný, velmi rozvážný a velmi inteligentní. HLAVA: Spíše široká, šířka mírně přesahuje polovinu délky hlavy. MOZKOVNA: Lebka: Lebka je mírně delší než tlama, šířka v obou jařmových obloucích je rovna délce lebky. V předozadním směru je velmi mírně vejčitá; horní část lebky je plochá, s velmi málo vyjádřeným týlním hrbolem. Hrboly čelních kostí a nadočnicové oblouky jsou dobře vyvinuté; čelní rýha je málo patrná nebo zcela nevyjádřená, po stranách je lebka poněkud klenutá. Stop: Přechod mezi čelem a nosním hřbetem velmi silně vyznačený, tvoří úhel 90°. OBLIČEJOVÁ ČÁST: Nosní houba: V prodloužení nosního hřbetu, při pohledu z profilu je její přední strana svislá. Objemná, s otevřenými nozdrami, zaoblená a zcela černá. Tlama: Délka tlamy je o něco menší než polovina délky hlavy. Pod očima dobře modelovaná. Její hloubka je mnohem menší než její délka. Strany tlamy jsou rovnoběžné, ale při pohledu zepředu nesmí vypadat hranatá, protože její přední část přechází obloukovitě do stran. Tlama je rovná, s dobře vyznačenou rýhou ve střední části. Pysky: Při pohledu zepředu mají horní pysky v místě spojení tvar velmi otevřeného oblouku. Jsou málo hluboké a jejich spojení není patrné. Horní pysky dokonale přiléhají k dolním pyskům, takže spodní profil tlamy je dán spodní čelistí. Okraje pysků musí být zcela černé. Čelisti/Zuby: Čelisti normálně vyvinuté a jemného vzhledu, perfektně navzájem přiléhající. Spodní čelist, mající rovná ramena, není ve své přední části ani vystupující ani ustupující. Zubní lišty vzájemně výborně přiléhají, řezáky jsou v nůžkovém skusu. Zuby jsou bílé, chrup dobře vyvinutý a kompletní. Oči: Živý a pozorný výraz; oči větší než by se dalo očekávat, spíše okrouhlého tvaru. Oční víčka jsou těsně přilehlá k oční bulvě, která není nikdy hluboko zasazená, ale spíše v úrovni hlavy, jen mírně vystupující. Oči jsou posazené ve stejné, téměř čelní rovině. Při pohledu zepředu nesmí být viditelné bělmo; oči mají tmavě okrovou barvu; okraje očních víček a třetí víčko jsou černé. Uši: Téměř trojúhelníkového tvaru, jejich šířka je asi 1/3 jejich délky. Nasazené vysoko nad jařmovými oblouky, svislé po stranách lebky, mírně nadzvednuté. KRK: Ačkoliv je pokrytý bohatou srstí, je šíje jasně patrná. Horní linie krku je klenutá. Délka krku je zhruba polovina výšky v kohoutku. Krk je nesen vztyčený a je bez volné kůže. TRUP: Délka trupu od ramenního kloubu po sedací hrboly je o 1/3 větší než výška v kohoutku. Horní linie: Rovná až k nasazení ocasu. Kohoutek: Mírně nad hřbetní linií. Hřbet: Délka je o něco větší než polovina výšky v kohoutku. Záď: Plynule navazuje na linii beder; velmi široká a dlouhá, její sklon je 10° pod vodorovnou linii. Hrudník: Prostorný, hluboký, dobře vyvinutý, dosahuje pod lokty, nepříliš klenutá žebra. Je velmi dlouhý. OCAS: Nasazený v prodloužení zádě, silný u kořene a tenký na špičce. Tvoří jeden velký oblouk, jehož špička končí mezi kyčlemi a dotýká se zádě. Ocas stočený k jedné straně těla je tolerován. KONČETINY: HRUDNÍ KONČETINY: Celkový vzhled: Celé končetiny přiléhají dobře k tělu, stojí rovně a rovnoběžně. Lopatky: Jejich délka odpovídá 1/3 výšky v kohoutku, s horními okraji daleko od sebe, šikmo uložené. Nadloktí: Delší než lopatky, dobře zaúhlená. Lokty: Ani vbočené, ani vybočené. Předloktí: Suchá, s málo patrnými svaly, ale s dosti silnými kostmi ve vztahu k velikosti plemene. Zápěstí: V prodloužení předloktí, pohyblivá; hladká; pokrytá jemnou kůží. Nadprstí: Stejná charakteristika jako u zápěstí, a protože jsou krátká, jsou kolmá. Přední tlapky: Okrouhlé, prsty sevřené a klenuté; polštářky by měly být černé, drápky také černé, nebo alespoň tmavé. PÁNEVNÍ KONČETINY: Celkový vzhled: Silné kosti. Při pohledu zezadu rovnoběžné a kolmé od hrbolů sedacích kostí až k podložce. Stehna: Silně osvalená, zadní okraj klenutý. Směrem dolů a dopředu poněkud šikmá ke svislé linii. Kolena: Pohyblivá, ne vbočená ani vybočená. Bérce: S téměř nepatrnou rýhou mezi šlachou a kostí. Sklon pod vodorovnou linií je 55°. Mírně delší než stehna. Hlezenní klouby: Vnitřní zaúhlení kloubů je 140°. Nárty: Vzdálenost od podložky ke hleznu je o málo větší než 1/3 výšky v kohoutku. Nárty poměrně krátké a zcela kolmé. Zadní tlapky: Okrouhlé, prsty sevřené a klenuté; polštářky by měly být černé, drápky také černé, nebo alespoň tmavé. CHODY / POHYB: Pravidelný, klouzavý, volný, v klusu s krátkými a velmi rychlými pohyby. KŮŽE: Na celém těle dobře přilehlá, pigmentovaná s černými skvrnami a skvrnami barvy vínově červené, obzvláště na hřbetě. OSRSTĚNÍ: SRST: Hustá, hladká, lesklá, těžká, hedvábné struktury, velmi dlouhá po celém těle, po celé délce rovná bez stop zvlnění či kadeří. Na trupu má být delší než je výška v kohoutku a spadat k zemi jako pláštěnka, těsně přiléhající k trupu bez rozevírání, či vytváření chomáčů nebo prstenců. Chomáče nebo prstence jsou přijatelné na hrudních končetinách od lokte po tlapky a na pánevních končetinách, od kolene k tlapkám. Nemá podsadu. Na hlavě je srst velmi dlouhá, jak v obličejové části, kde se prolíná s vousy, tak na lebce, kde se případně prolíná se srstí pokrývající uši. Na ocasu spadá srst k jedné straně těla, tj. na slabinu a stehno, a je takové délky, aby dosáhla k hleznu. BARVA: Čistě bílá, nádech světlé slonoviny je povolený. Náznak světle oranžového stínování je tolerován, ale nežádoucí, a je považován za nedostatek. VÝŠKA A HMOTNOST: Výška v kohoutku: Psi 21 - 25 cm. Feny 20 - 23 cm. Hmotnost: 3 - 4 kg VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu, a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa. - Oboustranný strabismus (šilhání). - Příliš dlouhé tělo. VÁŽNÉ VADY: - Římský nos. - Výrazný předkus. - Velikost psů nad 26 cm či pod 19 cm. Velikost fen nad 25 cm či pod 18 cm. VYLUČUJÍCÍ VADY: • Agresivita nebo přehnaná bázlivost. • Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován. • Výrazná sbíhavost nebo rozbíhavost ploch hlavy. • Úplná depigmentace nosní houby nebo nosní houba jiné barvy než černé. • Podkus. • Skvrnité nebo bílé oči. • Úplná depigmentace očních víček. • Chybějící ocas, zkrácený ocas, ať již přirozeně nebo uměle. • Kadeřavá srst. • Jakákoliv jiná barva než bílá, s výjimkou světlé slonoviny. • Skvrny jiných barev, bez ohledu na jejich velikost. Pozn.: - Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku. - Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu. Sem můžete vložit nový nebo přetáhnout existující obsah. Pro nápovědu jak začít klikněte zde © 2013 Všechna práva vyhrazena.

  

 

Mgr. Lenka Kobrle
Hořice
Královéhradecký kraj
lenka.kobrle@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode